Chronologický přehled života a odkazu Jana z Pomuku:
1369: 20.6. poprvé doložen Jan z Pomuka, syn zemřelého Velflína, jako veřejný notář v Praze.
1380: Jan připomínán jako oltářník v katedrále sv. Víta, sekretář arcibiskupa Jana z Jenštejna a (5.9.) jako farář u sv. Havla na Starém Městě.
1383-1387: Jan z Pomuka studentem církevního práva v Padově.
1387: Po návratu z italských studií do Prahy je Jan uváděn jako doktor dekretů a kanovník u sv.Jiljí.
1389: Jan doložen jako kanovník vyšehradské kapituly a jako
generální vikář arcibiskupa pražského v duchovních záležitostech (1.10.).
1390: 26.8. vyměňuje Jan své farářství u sv. Havla za úřad arcijáhna žateckého.
1393: 20.3. umírá Jan z Pomuka na mučidlech, jeho tělo je vhozeno z mostu do Vltavy.
Arcibiskup Jan z Jenštejna podává v Římě ke kurii žalobu na Václava IV.
mezi 1396 a 1416: Tělo generálního vikáře Jana z Pomuka pohřbeno v katedrále sv. Víta na Pražském hradě.
po 1449: Tomáš Ebendorfer z Haselbachu zveřejňuje domněnku, podle níž bylo důvodem Janovy smrti zpovědní tajemství.
1471: Mistr Pavel Žídek uvádí v knize Spravovna příběh o doktoru Johánkovi, zpovědníkovi české královny.
asi 1480: Inventář svatovítského pokladu zachycuje votivní dar ke cti „blahoslaveného Jana z Pomuka“.
1483: Děkan svatovítské kapituly Jan z Krumlova zaznamenává omylem nesprávné datum smrti Jana z Pomuka : 1383.
1541: Vychází Kronika česká Václava Hájka z Libočan s příběhy dvou duchovních, utopených údajně za vlády Václava IV. v letech 1383 a 1393.
1599: Jiří Barthold Pontanus z Breitenberka zařazuje „Jana Zpovědníka“ mezi české zemské patrony.
1619: Při kalvínském obrazoborectví ve svatovítské katedrále je poničen i hrob Jana z Pomuka.
1621: 16.7. zasvěcuje pražský arcibiskup Lohelius v katedrále oltář, mezi jehož patrony je jmenován i „blahoslavený Jan Nepomucký, slavný mučedník“.
1630: Řezbář Kašpar Bechteler zachycuje na reliéfu vstupních dveří katedrály mezi českými světci také „sv. Jana Zpovědníka“.
1641: Vychází anonymně kniha Fama posthuma Joannis Nepomuceni s verši k mučedníkově poctě.
1668: Kanovník Jan Ignác Dlouhoveský píše latinský životopis Jana Nepomuckého.
1680: V edici Acta sanctorum vychází svatojánská legenda od Bohuslava Balbína.
1683: Na pražském mostě vztyčena socha Jana Nepomuckého od Jana Brokofa.
1701: Dochází k uzdravení Terezie Krebsové, jež je přičítáno Janu Nepomuckému a uznáno později za zázrak.
1715: Pražský arcibiskup Ferdinand Khünburg zahajuje beatifikační proces.
1718: Zachránění Rozálie Hodánkové před utopením v Otavě.
1719: 15.4. nalezena při exhumaci Janova těla relikvie, pokládaná za jazyk.
1721: 31.5. papež Inocenc XIII. prohlašuje Jana Nepomuckého za blahoslaveného. 4.7. se konají oslavy beatifikace v Praze.
1722: Zahájen v Praze kanonizační proces.
1725: 27.1. zjišťuje arcibiskupská komise nabíhání a změnu barvy svatojánského ostatku.
Zahájen kanonizační proces v Římě.
1729: 19.3. papež Benedikt XIII. prohlašuje Jana Nepomuckého za svatého. 9.-16.10. se konají mohutné oslavy kanonizace v Praze.
1736: Osazeno stříbrné mauzoleum Jana Nepomuckého ve svatovítské katedrále.
1747: Eliáš Sandrich vyvrací Hájkův omyl a datuje Janovu smrt do roku 1393.
1752: Do Prahy se dostává text Jenštejnovy žaloby z roku 1393.
1784: Gelasius Dobner publikuje hypotézu o totožnosti historického vikáře Jana z Pomuka s legendárním mučedníkem zpovědního tajemství.
1787: Josef Dobrovský polemizuje s Dobnerem a vylučuje zpověď jako důvod Janovy smrti.
1829: Velkolepé oslavy stého výročí nepomucenské kanonizace v Praze.
1849: Ferdinand Břetislav Mikovec uveřejňuje teorii, podle níž byl světec Jan Nepomucký vytvořen uměle, aby zastínil památku Jana Husa.
1855: Vychází kniha Otto Abela Legenda o svatém Janu Nepomuckém, zaklad pro argumentaci odpůrců kultu.
1919-1920: Vlna ničení nepomucenských památek v Čechách.
1921: Knižně vycházejí Tři kapitoly z boje o sv. Jana Nepomuckého od Josefa Pekaře.
1925: Vláda Československé republiky ruší zemský svátek sv. Jana Nepomuckého jako den pracovního klidu.
1973: Antropologický průzkum ostatků Jana z Pomuka potvrzuje jejich autentičnost. Současně zjišťuje, že domnělý jazyk je ve skutečnosti pozůstatkem mozkové tkáně.
1993: „Rok sv. Jana Nepomuckého“ v rámci programu Desetiletí duchovní obnovy, vyhlášeného pražským arcibiskupem Františkem kardinálem Tomáškem.
Mgr. Luděk Krčmář
vedoucí oddělení novějších dějin Západočeského muzea v Plzni
